Hlavní nabídka

---

Kontaktujte nás

Novinky e-mailem

Chcete podobný web?

Vzpomínka na 70. výročí osvobození naší obce Rudou armádou

Osvobozovací boje Rudé armády o obec Výškovice

Po dobytí Opavy 22. dubna 1945 probíjela se 60. armáda generála Kuročkina a 31. tankový sbor IV. Ukrajinského frontu Rudé armády směrem na Suché Lazce, Raduň, Podvihov, dále Hlubočec, naší obec Výškovice, Tísek, Slatinu, Starou Ves, Bílovec a Fulnek.

V pátek 27. dubna ve večerních hodinách bylo vidět hořící sousední obec Hlubočec. Nikdo již nebyl na pochybách, že Rudá armáda přijde od Hlubočce. Rodiny, které byly připravené přečkat přechod fronty v krytech v lesích se vracely domů. Nebylo již pochyb, že tato noc je poslední nocí fašistické okupace.

Cesty ve vesnici byly plné polního četnictva a ustupujícího vojska, které přes noc ustoupilo k Tísku a do Staré Vsi. Občané se večer scházeli a radili se, co v této situaci dělat. Pohled na hořící Hlubočec byl zdrcující. To snad čeká naší obec zítra. Rozhodli se zůstat doma ve sklepích.

Noc proběhla klidně bez výstřelů. Jen letadla přelétávala. Všechno to začalo ráno 28. dubna.

V pět hodin dopadaly první granáty v okolí zámku. Pak byla odstřelována křižovatka cest u transformátoru k zamezení ústupu německé armády ke Slatině. Na okrajových částech lesů k Tísku bylo možno pozorovat opevňovací pohyby německého dělostřelectva. V půl deváté začala hustá dělostřelecká palba na okolí zámku. Také bylo slyšet střelbu a výbuchy v lesích od Hlubočce. Německá vojska opouštěla své pozice v lesích a ustupovala do vesnice.

Po deváté hodině vjel do zahrady Josefa Stanovského, první chalupy u zámku, těžký sovětský tank T70. Kolem tanku postupovalo asi 50 samopalníků. Obklíčili budovy u zámku, kde se opevnili němci. Po oboustranné kulometné palbě byly hnízda odporu v domech zlikvidována, ale už byli také první padlí na obou stranách.
Sovětský tank projel pak do zámecké zahrady a kryt lípami, odpálil tři německé tygry vyjíždějící z lesa do vesnice. Dva začaly hořet a třetí byl ještě odtažen zpět do lesa. Další sovětské tanky pak projížděly od lesa po pravá straně zámku do vesnice. Kolem těchto tanků byly silné oddíly samopalníků.

Po leteckém průzkumu v 9:30 začala palba na střed obce z „Kaťuší“, který začal hořet. Bojovalo se o každý dům. Nekrytá vyvýšená poloha obce poskytovala terč německým fašistům, opevněných na Požaze a na krajích lesů k Tísku a na kopci ke Slatině.

V této palbě padlo, nebo bylo zraněno mnoho vojáků a důstojníků Rudé armády. Odpoledne byl odpor německých fašistů zlomen a byla osvobozená celá obec za velkých obětí na životech vojáků na obou stranách, nejvíce vojáků Rudé armády.

Každý pokus o proniknutí k Tísku byl odražen za velkých ztrát. Sovětské velení počítalo s těžkými boji o Výškovice.

Moskevské rádiové vysílání ohlásilo dobytí strategicky důležité křižovatky VÝŠKOVICE pro další postup ve směru na Olomouc.

Po znovu postaveném mostě přes potok Setinu, který byl němci zničen, byla přesunuta těžká vojenská technika do naší obce. Dělostřelecká palba dopadala na Bílovec a Fulnek, kde bylo velké německé seskupení armád „Mitte“ vedené maršálem Schörnerem.

Sovětské velení doporučovalo našim občanům odejít za frontové pásmo, neboť se očekávaly těžké boje. Mnozí uposlechli a odcházeli až do blízkosti Opavy. Po několika dnech se vrátili. Vyhořel celý střed obce a to do základu domy:

• Č.2. Mariány Burčkové
• Č.4. Aloisie Maturové
• Č.5. Rudolfa Grafa
• Č.22. Rajnera Stanovského
• Č.30. Viléma Jedličky
• Č.31. Aloise Jedličky
• Č.33. Emila Ocáska

Dále shořelo 10 stodol. K hašení vyjeli hasiči se stříkačkou, některé chalupy se podařilo částečně uhasit. Po několika zraněních od střepin granátů od hašení utekli. Někteří hasiči s německými přilbami na hlavách na to těžce doplatili. Požární technika byla zcela zničena. Dělostřelectvem bylo úplně rozstříleno nebo těžce poškozeno 41 chalup, tyto byly neobyvatelné.

Osvobození obce si vyžádalo životy 89 sovětských vojáků a důstojníků. Na zahradě Josefa Hrušky bylo pohřbeno 74 vojáků a jednotlivě 7 důstojníků a dvě ženy důstojnice. Na zahradě Josefa Stanovského pak šest vojáků.

V únoru 1946 byly hroby exhumovány a všichni byli převezeni na ústřední hřbitov Rudé armády do Hlučína. Jména padlých rudoarmějců jsou známá, ale 19 je stále bezejmenných.

Při bojích o obec Výškovice zahynuli také čtyři místní občané:

• Řehoř Kiedra – u tankového zátarasu
• Veronika Havrlantová – střepinami od granátu
• Benedikt Havelek – od ručního granátu
• Jaroslav Havelek – od ručního granátu

Pofrontový vzhled obce byl žalostný. Pole, cesty, zahrady byly tanky a dělostřelectvem rozbrázděny. Všude plno nevybuchlých granátů a nábojů všeho druhu. Domy vyhořelé, rozbité a v sutinách, bez střech a bez oken. Lidé otřeseni hrůzou války se však pouštěli do práce na obnově svých domků a do práce na polích. Bylo nutno zabezpečit krmivo pro dobytek, který ještě zbyl. Bylo potřeba rovněž nastoupit do práce v továrnách a všemi silami přispět k obnově obce a spolupodílet se na obnově národního hospodářství.

 

Přepis z kroniky naší obce

Fotogalerie

---

 

• Úvod
• Mapa stránek
• Kontakt